i-Krušné hory.cz - Ubytování Penziony, hotely, ubytovny 
i-Česká republika.cz | i-Krkonoše.cz | i-Beskydy.cz | i-Jižní Morava.cz | i-Český Ráj.cz | i-Orlické hory.cz | i-Krušné hory.cz
 

Krušné hory

Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge), jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Údolí Svatavy odděluje na západě Krušné hory od Smrčin, resp. Elstergebirge a Vogtlandu. Na severovýchodě na Krušné hory navazuje u Krásného Lesa a Nakléřovského průsmyku Děčínská vrchovina (hranice mezi oběma celky tedy leží přibližně v místech, kudy je vedena dálnice D8 do Saska). Z jihu jsou ostře ohraničeny údolím Ohře, ve východní části pak Mosteckou pánví. Severní hranice je vzhledem k pozvolnému klesání obtížně definovatelná. Z geologického hlediska leží až na úrovni Collmbergu (312 m). Vrchovina mezi Chemnitzem a Zwickau se obvykle označuje jako Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří).

Krušné hory jsou kerné pohoří. Tvoří je nakloněná deska, jejíž jižní okraj byl vyzvednut podél zemského zlomu. Proto směrem k severu klesají povlovně, zatímco na jihu jsou omezené 500-700 m vysokým příkrým svahem. Jejich nejvyššími vrcholy jsou postupně od JZ k SV : Počátecký vrch (821 m), Kraslický Špičák (991 m), Plešivec (1028 m), Božídarský Špičák (1115 m), Fichtelberg (1214 m), Klínovec (1244 m, nejvyšší vrchol), Jelení hora (994 m), Medvědí skála (924 m), Loučná (956 m) a Komáří hůrka (808 m).

Nejvyššími vrcholy podle nadmořské výšky jsou Klínovec (1244 m), Fichtelberg (1214 m) a Božídarský Špičák (1115 m). Podle prominence je pořadí na prvním a druhém místě stejné, ale třetí nejprominentnější horou je Zaječí hora, jedna z nejnižších krušnohorských tisícovek, ale zároveň nejvyšší hora okrsku Přebuzská hornatina.

Klimatické podmínky

Podnebí v oblasti hřebene je drsnější, s prudkými bouřemi, s větry zejména na podzim a v zimě, se studenou zimou, s krátkým, několikatýdenním létem, které je však poměrně teplé. Průměrné teploty ve výšce 900 m jsou kolem 4 °C, v 1 200 m je to kolem 2,5 °C. V zimě jsou hory turisty vyhledávanou oblastí, sněhová pokrývka dosahuje místy až 4 m. Sníh tu padá až 100 dní v roce (ve výšce 1 200 m je to až 214 dní). Mrazíky se vyskytují i v červnu a v září.

Celkově v Krušných horách převládají severní a západní větry, vlhké a studené, které přinášejí rychlou změnu počasí, dlouhé zimní mlhy, které se vyskytují ve výšce kolem 700 m n.m., a to 90× – 124× do roka.

Množství srážek odpovídá poloze Krušných hor a jejich výšce. Na hřebenech tu ročně spadne 1000 až 1200 mm vody, v nižších polohách méně (více na německé straně). Krušné hory jako celek způsobují tzv. srážkový stín v oblasti podkrušnohorských pánví, tyto srážky pak dopadají až ve středních Čechách, ročně spadne tedy v pánevní oblasti jen kolem 500 mm srážek.

Fauna a flóra

Podkrušnohoří není pro své osídlení a hlavně průmysl nejvhodnějším místem pro volně žijící zvířata. Lepší podmínky jsou v pohraničí a přilehlých zalesněných oblastech. Žijí zde zajíci, ježci, jezevci, jeleni a na Chebsku a Ašsku i daňci.

Rostlinstvo Krušných hor se v poslední době výrazně změnilo. Původní pralesovité porosty, tvořené smíšenými lesy, byly většinou během intenzivní těžby a zpracování rud vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami, které byly koncem 20. století těžce poškozeny průmyslovými imisemi (tzv. kyselé deště) a následným přemnožením hmyzích škůdců, vichřicemi se silnou námrazou. To vedlo k postupné likvidaci velké části lesů. Tyto holiny jsou v poslední době systematicky zalesňovány dřevinami, které lépe snášejí zdejší klimatické podmínky, a to břízami, modříny a stříbrnými smrky.

Plocha lesů zaujímá v Krušných horách 75%, nejrozšířenějším stromem tu pak je smrk, ten vystupuje až do nejvyšších poloh (kleč je zde velmi vzácná), na velmi rozsáhlých plochách krušnohorských rašelinišť (zejména Božídarské rašeliniště) se daří v hojné míře borovicím, břízám a vřesu. Z dalších rostlin zde najdeme např. vzácný náprstník červený, diviznu velkokvětou nebo smetanku lékařskou.

Zdroj: Wikipedie


- INZERCE -
Ubytování Janské Lázně